Duchovní život, knihy, názory, komentáře, úvahy, zprávy


Zamyšlení na svátek Františka Saleského, patrona katolických spisovatelů, novinářů, publicistů

24.01.2010 16:32

Současná doba nabízí díky moderním technologiím spisovatelům a hlavně publicistům nekonečné možnosti. Největší výhodu vidím v tom, že nadaný a schopný autor již nemusí lézt někomu někam, aby mohl publikovat svoje postřehy, myšlenky a názory. Teď nemám na mysli totalitní režim, kdy lidé s názory odlišnými od komunistické ideologie byli nuceni mlčet nebo publikovat potají, s obtížemi a riziky.

Ještě před několika lety měl omezené nebo žádné možnosti každý, komu chyběly konexe, kontakty a vazby na určité lidi z nějakého novinářského a redakčního okruhu. Velkou nevýhodou bylo také bydliště mimo hlavní město, což s předchozím souvisí. Mimopražský autor nemá možnost chodit s redaktory nějakého média pravidelně do hospody a v příjemném osobním prostředí nad půllitrem probírat témata článků, potřeby redakce a pravidla spolupráce. Může psát jedině na blind a doufat, že se nějaký příspěvek někdy bude někde hodit. Když byl člověk vytrvalý a měl nadání, mohl prorazit i touto cestou -pokud se mu náhodou podařilo strefit se zrovna do tématu, které redakce právě řešila. Mohl mít ale smůlu, že napsal něco na téma, o němž vyšel příspěvek v předchozím čísle, byť na horší úrovni. Většina dobrých příspěvků často končila pod stolem jen proto, že se autor netrefil do koncepce nebo tématu.

Pokud se někomu přece jen podařilo navázat spolupráci s médii bez známostí a jen díky jeho schopnostem, mohl se kdykoliv někomu znelíbit a spolupráce mohla být zase ukončena. V takových případech rozhoduje osobní předpojatost a subjektivní pocity, schopnosti, nadání a objektivita jdou stranou. Mě toto potkalo v oficiálním katolickém tisku dvakrát. V prvním případě jsem se s tím vyrovnávala obtížně nejen ze zdravotních důvodů, ale hlavně proto, že tenkrát příliš možností začít publikovat jinde nebylo. V druhém případě jsem se tomu smála, protože mezitím se změnila doba.

Dnes už nikdo není nucen psát do šuplíku jen proto, že nemá bydliště v Praze, postrádá známosti nebo se někomu znelíbil. Internet nabízí čím dál víc možností, takže novinářem, publicistou, fotografem, spisovatelem se může stát kdokoliv. Hranice mezi autorem a čtenářem se stírá, každý si může založit osobní web nebo blog. Má to samozřejmě své nevýhody, ale výhody jednoznačně převažují. Čtenář se musí prokousat řadou nesmyslů a balastu, aby pronikl k něčemu kvalitnímu, a autor musí umět mezi těmi nesmysly a balastem prorazit. Ale kdo je schopný, tomu se to podaří a čtenáři si ho najdou. Konkurence jakékoliv úrovně není na škodu, protože nutí autora psát co nejlépe. Křesťanský autor to má trochu obtížnější, protože se musí řídit také svou vírou a svědomím, nikoliv jen snahou o vyšší čtenost. Ale pořád je lepší publikovat vedle množství jiných příspěvků různé úrovně, i když se uprostřed nich můžete ztratit, než být závislý na přízni nějaké vlivné osoby a v případě ztráty její přízně nesmět publikovat vůbec.

—————

Zpět