Duchovní život, knihy, názory, komentáře, úvahy, zprávy
Můj zážitek s panem kard. Trochtou na pohřbu biskupa J. Koukla- úryvek z knihy o P. Kubíčkovi
KDO NÁM ODVALÍ KÁMEN OD HROBU?
Květen roku 2010 byl nezykle studený, větrnný, deštivý, slunce vysvitlo jen zřídka.
22. května náhle zemřel emeritní biskup Josef Koukl, byl ve věku mého otce. Ve stejném věku kdysi zemřel můj dědeček. Pohled na nehybného biskupa ve mně tuto vzpomínku oživil.
Nastala mimořádná událost - otevření biskupské hrobky. Naposledy byla otevřena roku 1974 při pohřbu pana kardinála Štěpána Trochty.
Když obřad skončil a lidé se rozcházeli, nadešel okamžik jejího uzavření. Dorazil vedoucí hřbitova, v jehož přítomnosti uzavírání mělo probíhat.
Nám posledním, kteří jsme tam ještě zůstali, se naskytla jedinečná příležitost. Dovolili nám sejít dolů, přistoupit k rakvi pana kardinála Trochty a uctít jeho ostatky.
Z nitra hrobky vanul vlhký a ledový chlad. Když jsem se přiblížila k rakvi, na níž ležel černý kardinálský klobouk, zmocnila se mě závrať. Byla to však jiná závrať, než jaká mě přepadávala uprostřed ulice nebo na schodech. Jako kdyby mě uchopila nějaká tajemná síla a unášela zpět proti proudu času. Byl to úžasný okamžik plný světla uprostřed úzkostí a temnot, v nichž jsem se zmítala.
Pak přišli zaměstnanci s tyčemi a pákami a začali zápasit s těžkou kamennou deskou. Zhostili se toho s plnou silou, ale také s citem, vážností a zodpovědností. Vnímala jsem tu chvíli jako nejdramatičtější moment pohřebních obřadů. Nyní jsem viděla na vlastní oči, jak jednou všichni skončíme. Nad každým z nás se zavře zem - bez ohledu na postavení.
Deska zapadla s rachotem do otvoru, já se znovu propadla do temnot a úzkostí.
Pamatuj na svého Stvořitele,
než se přetrhne stříbrný provaz
a rozbije se mísa zlatá
a džbán se roztříští nad zřídlem
a kolo u studny se zláme.
A prach se vrátí do země, kde byl,
a duch se vrátí k Bohu, který jej dal.
(Kazatel 12,6-7)
Ve shromáždění mocných stanul Bůh,
uprostřed bohů soud vynesl.
Ano, řekl jsem: Vy jste bohové,
všichni jste Nejvyššího synové.
Jakožto lidé ale zemřete,
tak jako každý vůdce padnete!
(Žalm 82,1.6-7)