Duchovní život, knihy, názory, komentáře, úvahy, zprávy
Zádušní mše za zavražděného kněze P. Kubíčka
V Třebenicích u Litoměřic v kostele Narození Panny Marie se konala zádušní mše za kněze P. MUDr. Ladislava Kubíčka, který byl 11. září 2004 na faře brutálně zavražděn.
Mši celebrovali P. Martin Davídek, biskupský vikář pro pastoraci a kanovník hilleánský, a P. Tomasz Dziedzic, místní duchovní správce. Shodou okolností připadlo na tento den Lukášovo evangelium o uzdravování nemocných a zástupech lidí, kteří za Ježíšem přicházeli(Lk 6,12-19). P. Davídek poukázal na úžasnou souvislost dnešních liturgických textů s osobou P. Ladislava, který jako lékař uzdravoval těla a jako kněz lidské duše. Přicházelo za ním mnoho lidí, nemocní, bezradní, zranění, nebo lidé toužící prohloubit svůj duchovní život, nalézt orientaci a zakotvení. Mnozí tušili, že k nim mluví dobrý pastýř. O osobě P. Kubíčka se vedou polemiky a diskuze na různých úrovních, ale jistota jeho životního svědectví trvá. Byl ubit, ztýrán a upálen, ležel v horní místnosti, které se nachází nad oltářem, a odevzdával svou duši Bohu jako zápalnou oběť. Je známo, že toužil zemřít blízko oltáře, nakonec zemřel nad oltářem. Nevíme s jistotou, jestli už má plné patření na Boží tvář, ale mnozí tomu již věří.
Po mši následoval průvod k faře, kde se přítomní pod bustou P. Kubíčka a pamětní deskou pomodlili za jeho duši.
P. MUDr. Ladislav Kubíček se narodil 3.ledna 1926 v Rachově na Podkarpatské Rusi, tenkrát obec patřila k Československu, postupně k Maďarsku, pak k Sovětskému svazu a nyní k Ukrajině. Gymnázium studoval v Brně, maturoval v roce 1945 – po ročním přerušení v důsledku německé okupace – a začal studovat medicínu. V roce 1948 zároveň začal studovat teologii v Brně. V témže roce byl vyloučen ze studia medicíny a pracoval jako pomocná síla v nemocnici v Moravské Třebové a zároveň vedl Katolickou akci mezi studenty. Na příkaz ministerstva však po roce mohl pokračovat ve studiu medicíny a v roce 1950 promoval na Masarykově univerzitě. Potom působil jako lékař na různých místech jihlavského kraje. V tomto období také vykonával vojenskou službu, nejdříve ve škole pro důstojníky v záloze, ale při prověrce byl přidělen k útvarům PTP, konkrétně práce na šachtě na Kladensku. V roce 1959 s ním byl rozvázán pracovní poměr ve zdravotnictví pro nepřátelský poměr k lidově demokratickému zřízení a nastoupil brigádu na šachtě v Karviné. Zde byl také zatčen – údajně za vedení dvou protistátních skupin, které se scházely jen k modlitbě a náboženské činnosti a odsouzen pro podvracení republiky. Po propuštění na amnestii pokračoval v práci na šachtě a po úmrtí maminky přešel do Kamenoprůmyslu v Letovicích.
Na kněze byl tajně vysvěcen biskupem Štěpánem Trochtou v Praze dne 7. února 1967 a byl ustanoven do duchovní služby, kterou vykonával na různých místech litoměřické diecéze. Posledními místy jeho působení byly Třebenice a Čížkovice u Litoměřic. Působil jako kaplan v litoměřické nemocnici, navštěvoval také litoměřickou věznici. Roku 2000 byl jmenován sídelním kanovníkem Katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích. Napsal několik knih, které vydala Matice cyrilometodějská a Karmelitánské nakladatelství.