Duchovní život, knihy, názory, komentáře, úvahy, zprávy


Setkání v Hejnicích

28.08.2009 09:02

 

V Hejnicích u Liberce se tyčí na pozadí Jizerských hor poutní bazilika Navštívení Panny Marie, k níž přiléhá budova bývalého františkánského kláštera, před jehož branou se spojují staré poutní cesty z Polska, Německa a Čech. Součástí barokního chrámu je malý gotický kostelík s usměvavou madonkou s Ježíškem v náručí. Již od 13. století sem přicházeli nemocní a poutníci prosit Boha Otce o zdraví a sílu na přímluvu Panny Marie.

Podle místní legendy kdysi žil v sousední vesnici (nyní část Raspenavy) chudý řemeslník s nemocnou ženou a dítětem, který chodil denně do hejnických lesů sbírat dřevo. Když jednou usnul pod voňavou lípou, zdál se mu zvláštní sen o andělech v koruně této lípy. Jeden z nich mu oznámil, že je to zázračné místo, a vyzval ho, aby přinesl a vložil do dutiny stromu sošku Panny Marie. Jeho žena a dítě budou na její přímluvu uzdraveni. Tak se skutečně stalo. Zpráva o zázraku se rozkřikla po celém okolí a k lípě začaly proudit davy prosebníků. Bylo třeba místo upravit, aby zde mohla být sloužena mše svatá pro poutníky. Lípu nakonec odstranili, sošku umístili na pařez a zřídili nad ní dřevěnou kapli. Její kapacita brzy nestačila, a tak zde roku 1252 postavili kamennou kapli s gotickým klenutím. Koncem 17. století sem byli povoláni františkáni a začala výstavba barokního chrámu. Roku 1950 obsadila klášter STB, zřídila zde koncentrační tábor, budova i kostel pak mnoho let chátraly. Po roce 2000 tu místní duchovní správce P. Miloš Raban, nyní biskupský vikář pro církevní školství a pastoraci, založil pomocí modlitby a programu Phare Mezinárodní centrum duchovní obnovy, kde se konají semináře, kongresy, exercicie, ozdravné pobyty, rodinná setkání, kulturně společenské a duchovní akce. Mezi ně patří také každoroční setkání pastoračních asistentů, katechetů a aktivních laiků, pořádaná biskupstvím litoměřickým pod vedením ústeckého arciděkana P. Miroslava Šimáčka, biskupského vikáře pro pastoraci.

Letošní setkání začalo již ve středu večer 3.6. rekolekcí na téma úryvku z Janova evangelia: "Světlo ve tmě svítí ..." (Jan 1,4). Program zahrnoval modlitby breviáře, mši svatou, příležitost ke svátosti smíření, přednášky a také křížovou cestu s krátkou adorací. Duchovní obnova, které se zúčastnilo 25 věřících, skončila v pátek 5.6. dopoledne. 

Odpoledne se začali sjíždět účastníci setkání pastoračních asistentů a aktivních laiků, jehož tématem byla média. Sešlo se asi 45 lidí. Setkání, jehož tématem byla média, zahájila večerní mše svatá v bazilice.

Sobota začala ranními chválami, pokračovala snídaní v refektáři, potom se účastníci přesunuli do auly, kde proběhla stručná prezentace. Následovalo slovo na den P. Šimáčka, který upozornil, že myšlenku duchovní obnovy o Kristu jako světle lze uplatnit také na následující téma. Média mají odrážet Krista a vnášet do společnosti hodnoty.

Dopoledne měla SCS.Lic.Kateřina Regendová, tisková mluvčí setkání mládeže, přednášku s názvem "Média - rizika a příležitost". Upozornila na posun v postoji papeže Benedikta XVI. vůči médiím. Papež ve svém poselství ke Světovému dni sdělovacích prostředků nazval média a digitální technologie darem, potenciálem, příležitostí, umožňující vydávat svědectví o Kristu a víře, vést dialog, navazovat přátelství.

Odpoledne proběhly rozhovory ve třech skupinách. Tématem první skupiny, kterou vedla přednášející, byl postup při informování veřejnosti o církevním a farním dění. Druhou skupinu měla na starost redaktorka časopisu IN! Helena Filcíková, tématem byl vliv médií na mládež. Ve třetí skupině hovořila Ing. Mgr. Marie Nováková o problematice mediální výchovy.

Večer přijel litoměřický biskup Mons. Jan Baxant v doprovodu svého sekretáře a tiskového mluvčího P. Martina Davídka a osobního asistenta pana Martina Flosmana. Biskupa doprovázel host z Korey, který hovořil francouzsky.

Sotva Mons. Baxant překročil práh auly, začaly cvakat spouště fotoaparátů a poletovat blesky. Otec biskup vyjádřil potěšení, kolik se tady sešlo novinářů. Vedoucí skupin pak přednesly stručná shrnutí a Mons. Baxant pochválil vysokou odbornou a profesionální úroveň jejich příspěvků. Upozornil, že vše, co jde do oběhu, nemůže být jen sladké a zbožné, ale musí mít myšlenku a odpovídající literární a jazykovou úroveň. "V katolickém tisku nesmí být hrubky!"

Potom připomněl, že obraz církve je pošramocen, ale ne nějakými skandály, kterých je všude plno, ale naším vlastním životem. Sdělovací prostředky nejsou jen redakce a tiskové kanceláře, sdělovacím prostředkem může být každý z nás. Ani příjemci nejsou jen nějaký les nebo zeď, ale živí lidé.

Následovala mše svatá v bazilice, v jejímž úvodu Mons. Baxant zdůraznil zvláštní časové rozhraní sobotního večera, kdy končí den Panny Marie a začíná den Kristův. Je to vyjádření vztahu mezi Pannou Marií a Ježíšem, kteří se o sebe opírají. Jejich vzájemný vztah má být vzorem pro nás křesťany, kteří tvoříme jednu rodinu - ne jako, ale reálně. Máme se opírat jeden o druhého s jistotou, že nás ten druhý nezradí. Pak poukázal na hejnickou Pannu Marii objímající děťátko - takto máme obejmout Krista a pevně se ho držet. Nakonec upozornil na kazatelnu, z které ční vztyčená kamenná ruka s křížem. Vypadá to, jako kdyby tam nějaký zbožný mnich usnul. Vyjadřuje to skutečnost, že kříž nemůže lítat jen tak mezi nebem, ale musí být zakotven, vsazen do země, držen v lidské ruce. Nelze jen respektovat existenci utrpení, ale přijmout kříž vlastního života, přijmout sám sebe. Kristus vyzývá každého, ať už je jakýkoliv, aby šel za ním.

Následovala večeře, které se zúčastnil i biskup s doprovodem. Když účastníci překročili práh refektáře, překvapila je slavnostnější atmosféra. Ze stolů visely bílé ubrusy a v šeru blikotaly plamínky svíček. Požehnání zaznělo zaznělo v češtině i francouzštině.

Po odjezdu biskupa pokračoval kulturní program koncertem v bazilice, kde vystoupil severočeský instrumentálně-vokální soubor pro hudbu gotiky, renesance a baroka SoliDeo.

Setkání skončilo v neděli dopoledne na slavnost Nejsvětější Trojice mší slouženou P. Rabanem a P. Šimáčkem. Úvodem P. Raban nadhodil otázku, k čemu potřebujeme tři božské osoby. Může vzniknout dojem, že katolíci nevěří v jednoho Boha. Odpověď zní, že Bůh není sám, je vztahovou bytostí. P. Šimáček vycházel ve svém kázání z 5. knihy Mojžíšovi, která zdůrazňuje Boží blízkost a zájem Boha o člověka. Vzájemné vztahy a propojenost lze pozorovat jak ve vesmíru, tak v mikrokosmu, ale také v rodině. Tajemství Nejsvětější Trojice má dopad na náš každodenní život.

Kateřina Tetivová

 

—————

Zpět